Svátek má: Alžběta

Politika

Velikost textu:

Čermák: Duka chce vyjebat s českou historii. Temno prý nikdy nebylo temné

Čermák: Duka chce vyjebat s českou historii. Temno prý nikdy nebylo temné

Období kolem Bílé hory a ještě dvě století po něm patří jednoznačně k těm nejtabuizovanějším etapám vývoje české společnosti, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Vladimír Čermák.

Vladimír Čermík
13.červenec 2017 - 07:20

Mělo to své důvody. Odpovědnost za mýtizování  této části historie nese v plné míře  katolická církev a zvláště její jezuitský řád. Výsledkem jejich úsilí, které pokračovalo; i v dalších staletích, je mj. snížená způsobilost českého obyvatelstva orientovat  se v tehdejším dění. Stejně jako vývoj s tím spojené mytologie je zajímavý i způsob, jak lži a dezinformace o tom, co se tehdy stalo, mohly pokračovat. Zdá se, že budou vyvíjeny snahy, aby dokonce zesílily.

Katolická církev nese totiž už téměř čtyři století plnou odpovědnost za falsa i jiné deformace s tím spojené. A že jich bylo; a jakých! Nejspíše proto byl čtenářům LN v sobotu 8. července naservírovan obsáhlý článek Jana Horáka „České církve zúčtují s dobou temna“, v němž – zjevně na objednávku - zopakoval pár nesmyslů o nedávné české minulosti týkající se jejího pobělohorského období. Reagoval jako typický domácí žurnalista, jenž o věci samé nic neví, ale chce přitom poučovat ostatní, jak to bylo a je. Jako zdroj svých informací si vybral přitom osoby, které si o sobě myslí, že jsou odborníci na tuto dobu, aniž by o tom něco někdy aspoň s minimálním smyslem pro objektivitu sepsali.  

Horák z jejich šplechtů a jiných výplodů zopakoval čtenářům řadu nesmyslů. Přidal k tomu i tvrzení o jejich erudici a připravenosti se tímto obdobím zabývat.  Jejich kvalifikace se ale zjevně opírá jen o to, že přece byli najmenováni za členy Komise pro církevní české dějiny 17. století. Kým, kdy a proč – to se zatím neprofláklo. Nejspíš to byl nápad pražského primase Dominika Duky (toto jméno má po matce). Jako nanejvýše osvícený, objektivní a vzdělaný (co se týče minulosti) senior bude nejspíše i jejím šéfem (sám sebou zvoleným??) a  bude  schvalovat i další; lidi , kteří mají být přizváni k expertní činnosti. Bude se asi také podílet na výběru účastníků plánovaných konferencí, které v dalších čtyřech letech mají být z iniciativy komise uspořádány za účelem poučení veřejnosti, že temno nebylo žádné temno, a že rekatolizace nebyla protireformací doprovázenou extrémním terorem atd.atd. , ale jen bohulibou snahou o rozkvět českého národa doprovázenou několika drobnými omyly. Nejspíše půjde proto o samé katolíky doplněné několika kolaborujícími protestanty, kteří projdou sítem výběru.

Komise zatím sestává hlavně z prominentních; představitelů České biskupské konference a Ekumenické rady církví. Ausgerechnet tedy z osob reprezentujících ty domácí církve, které se spolupodílely na zatím největší zákonné krádeži v ČR v podobě údajných církevních restitucí opírající se o zfalšování pobělohorské historie i toho, co jí předcházelo.; Tato sestava byla doplněna několika údajnými odborníky z řad teologů či z jednoho historika s výrazným teologickým zaměřením (Zdichynec sp; a teologové Parma a Just – znáteje snad někdo? doprovázených v článku takovými tvrzeními, jako že Václav Hollar byl náboženským exulantem (šlo o katolíka) či nepravdivými odkazy na údajné statistiky o rozsahu emigrace od prvorepublikovaného historika Hrubého).

Nejspíše tato komise bude v blízkém budoucnu rozšířena o další loajální odborníky, zvláště z řad členů podobné komise - přechůdců této komise z poloviny; 90. let - o níž se p. Horák ani nezmínil (zemřela na úbytě po několika letech a její členové – mj. Mikulec či Wernish -nestihli nic zajímavého vyplodit. Nová sestava se už jednou - 28. června - sešla na koordinačním zasedání, aby vyhlásila jako svůj velký cíl zjištění,ak v případě, že budou muset třeba prokázat, že 8. 11. 1620 se na bělohorské pláni odehrálo něco jako bitva, že to nebyl velký podvod, bublina nafouknutá do neuvěřitelných rozměrů tehdejšími preláty za podpory jesuitů a Habsburků jimi ovládaných. Určitě na bělohorské pláni ten dendošlo k několika šarvátkám, ale bitva to v žádném případě nebyla, natožpak zázračná, jak tvrdí např.  taková „kapacita“, jako  sorbonnský profesor O. Chaline. Ten obohatil poměrně nedávno mýtus o bělohorské bitvě i mnoha jinými výmysly.


Asi  nelze očekávat,  že by jednání těchto „odborníků“ vedlo k přiznání, že v pozadí tehdejších událostí byla také zrada českého zimního krále, heidelberského Fridricha V. Falckého, včetně anhaltského knížete Kristiána st. nebo některých představitelů stavovského tábora (např. J. M. Thurna)  a dalších, což lze považovat za jednu z nejutajovanějších lží už od r. 1620. Na popření těchto reálií totiž pracovali jezuité i jiní katolíci hned poté, co se zmocnili v Čechách vládys podporou takových lidí jako byl Balbín. Čistili se archivy, vraždilo se (včetně hromadné, neobyčejně brutální popravy 21. 6. 1621 na Staroměstském náměstí), vydíralo se a hlavně kradlo. Tzv. malá kaláda z let 1621-3 se dá srovnat v našich dějinách snad jen s privatizačními aktivitami na počátku 9O. let minulého století, kdy se zrodila podobně jako v pobělohorském období nová kleptokracie.

Jirásek, který před více než 102 lety vydal slavnou knihu Temno, zavedl pro celý tzv. český barok významově zcela přiléhavý a srozumitelný název. Před Jiráskem bylo velmi obtížné tehdejším dění něco věrohodného psát. Pozoruhodné je, že toto – dnes již jakoby skryté - tabu trvá v Čechách dodnes. Slovo „temno“ v Jiráskově pojetí odpovídá modernějšímu výrazu „černá totalita“ (slovo „totalita“ se v odborném jazyce však objevilo  o něco později).  Lze pochybovat, že by dnešní preláti sebrali odvahu a chtěli to změnit (zjevně pod vlivem Plzákova „zatloukat, zatloukat a ještě jednou zatloukat) a to i když zřízením nové komise byli nuceni přiznat oprávněnost přehodnocení tohoto období. Stovky barokních paláců, zámků a tisíce kostelů a kapliček, které zde po barokních zločincích zůstali, měly podle nich vrchovatě kompenzovat neuvěřitelnou bídu a zničení katolicismem.

Samo o sobě je omezení činnosti komise pouze na 17. století nanejvýše problematické. Jejím skutečným cílem  je nejspíše zdůvodnit, jak se mohlo stát, že dnešní církevní majetek je tak rozsáhlý, když do Bílé hory její pozemkové vlastnictví nepřesahovalo něco mezi 5-7 % tehdejší půdy (katolická církev se za primase Konráda z Wechty vzdala naprosté většiny svých statků už v husitské době) . Lze tedy očekávat, že její činnost bude dnešním primasem použita k tomu, aby se pokusil „přikrýt“ teror a jiné hrůzy pobělohorského období.

Tedy k tomu, aby české dějiny v duchu nejlepších katolických tradic znovu vyjebal.


(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)